Připravujeme

Pavel Hoza: Neviditelný člověk (Eseje a portréty)

Kniha Neviditelný člověk představuje Pavla Hozu po jeho knize historické (Slověnice. Dějinný příběh malé obce na Podblanicku) a prozaické (Uloupená duše) tentokrát jako esejistu, který jde v těch nejlepších stopách české literární esejistiky dvacátého století. Své eseje psal mnoho měsíců pro rozhlasovou stanici Vltava. Témata jeho esejů jsou vždy konkrétní, ale směřují k obecnému. Jsou to – česká krajina, historie a současnost, etická dilemata, rychlost dnešní doby, lidská odpovědnost. Pro Hozu je důležitý jazyk, kterým své eseje píše – esej je pro něj maximálně vycizelovaným slovesným útvarem. Eseje ve svazku doplňují portréty českých básníků, kteří jsou Hozovi autorsky i lidsky blízcí a kteří jsou spjati s literární Cenou Františka Hrubína, udělovanou v Benešově, kde Pavel Hoza žije, pracuje jako profesor české literatury na místním gymnáziu a působí jako kulturní organizátor.


Erazim Kohák / Karel Skalický: Tvůj in Xto (vzájemná korespondence z let 1978–2011)

Kniha vzájemné korespondence mezi filosofem Erazimem Kohákem a teologem Karlem Skalickým pokrývá období let 1978–2011. Přináší jedinečné svědectví o životě dvou významných osobností v exilu a po jejich návratu do vlasti. Sto šestnáct dopisů vypráví příběh mužů, kteří odešli za svobodou do Spojených států amerických a Itálie, aby mohli naplnit své sny a ideály, a tehdy, kdy zaslechli Boží volání, se vrátili domů. Jejich dopisy ukazují všední tvář křesťansky orientovaného exilu, v němž bylo přátelství jedním z nejcennějších darů.


Pavel Kosatík: Slovenské století

Pavel Kosatík je autor, který se snaží psát i o obtížných historických tématech způsobem srozumitelným a podnětným pro všechny přemýšlivé čtenáře. Bez orientace v dějinách podle něj není možné orientovat se v současnosti. „Klíčem“ k historii jsou mu většinou rozporuplné osobnosti, prostřednictvím jejichž osudů rozkrývá kontexty doby. Odmítá popisný a z odstupu toliko hodnotící přístup k dějinám. Snaží se vždy dostat čtenáře do situace, kdy bude se „svým“ hrdinou nucen zvažovat, jak by se na jeho místě zachoval sám. Knihou Slovenské století vystupuje ze svého dosud převažujícího soustředění na dějiny české. Sleduje vývojový oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 1918–1998, a dochází k závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili. Začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, jejich veřejný a politický život nejenže neměl strukturu, ale téměř neexistoval. Na konci 20. století se však tato nedlouho předtím téměř neexistující společnost dokázala sjednotit a zbavila moci nedemokrata s diktátorskými ambicemi. Slovenské století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách. Český čtenář v ní najde odpovědi na otázky, jaké síly utvářely konkrétní podoby česko-slovenského soužití i jaká je česká odpovědnost za to, že společný život v jednom státě skončil neporozuměním.


Josef Koudelka: Deníky

Kniha přináší výběr textů z 68 deníků, které si fotograf Josef Koudelka (* 1938) vedl v průběhu posledních 51 let. Doplněn je přetisky dvojstránek rukopisů deníků a dosud nepublikovanými fotografiemi. Koudelkovy zápisky jsou velkým zdrojem informací o jeho životě a tvorbě i o světové fotografii od konce 60. let do současnosti. Ve zkratkách si zde zaznamenával komentáře k tvorbě osobností, jako byli Henri Cartier-Bresson, Robert Frank, René Burri, William Klein, Jeff Wall, Thomas Struth, Martin Parr, nakladatel a editor Robert Delpire, kurátoři John Szarkowski a Anna Fárová, teoretik John Berger a řada dalších. Deníky je možné číst též jako příběh exulanta, který hledá svou roli v cizím prostředí a nechce obětovat to jediné, co ztrátou domova získal – svobodu. A v neposlední řadě je to též kniha o přátelství, vztazích se ženami, lásce k dětem a o tom, jak pomocí fotografie člověk rámuje svůj život.


Martin Machovec: K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989

Pro svazek K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989 vybral Martin Machovec jednadvacet svých studií z posledních dvaceti let. Soustřeďuje svou pozornost na okruh českého kulturního undergroundu 70. a 80. let, zabývá se však i jeho předchůdci a inspirátory z 50. a 60. let a přirozeně i způsobem, jímž mohla být ve vymezeném časovém období literární díla šířena, a také jeho společensko-politickým kontextem. Mimořádně objevné a přínosné jsou Machovcovy postřehy týkající se díla Egona Bondyho a Ivana M. Jirouse, jejichž dílo, tedy jeho převážnou většinu, po roce 1989 také edičně připravoval k vydání, ale věnuje pozornost i autorům v dějinách české literatury zatím zcela neprávem považovaným za okrajové (Vladimír Boudník, Ivo Vodseďálek, Jana Krejcarová, Pavel Zajíček, František Pánek, Milan Kozelka, Josef Vondruška aj.). Machovcova kniha podstatně přispívá k lepšímu poznání kulturní, zejména literární produkce autorů, kteří nejsou považováni za součást kulturního mainstreamu, a to ani mainstreamu zakázané literatury 70. a 80. let.


Dana Němcová: „Děj se co děj, nemáte se čeho bát“

Psycholožka Dana Němcová (* 1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Svými myšlenkami, postoji a charakterem ovlivnila velké množství významných osobností - jako přední představitelka českého disentu let sedmdesátých a osmdesátých a členka Výboru na obranu nespravedivě stíhaných, po roce 1989 pak jako poslankyně a charitativní pracovnice, věnující se pomoci druhým zejména ve Výboru dobré vůle - Nadaci Olgy Havlové. Během posledních třiceti let poskytla řadu rozhovorů, včetně vzpomínek rozhlasových. Její memoáry jsou cennou součástí české národní paměti. Kniha vychází z dochovaných rozhovorů, výpovědi z nich pečlivě spojuje a vytváří z nich tak souvislé svědectví o ní i o více než šedesáti letech českého kulturního, společenského a veřejného života. Cennou součástí knihy je její bohatý fotografický doprovod. Editorem textu svazku, vycházejícího v koedici s Ústavem pro studium totalitních režimů, je Jan Horník.


Petr Placák: Škola od svatého Norberta

Básník, prozaik, publicista a historik Petr Placák předkládá čtenářům soubor povídek s názvem Škola od svatého Norberta – detailní, historicky cenný a přitom velmi zábavný a čtivý portrét jednoho dětství, prožívaného v pražských Střešovicích v sedmdesátých letech. Svět klukovských part, uličnictví a zlobení připomene třeba slavnou Knoflíkovou válku či prózu Poláčkovu a Kästnerovu. Placák však v sobě nezapře historika – jde mu o více než jen o vylíčení života kluků za normalizace. Mezi řádky v próze vyvstává i všednodenní obraz celého jednoho desetiletí novodobých českých dějin jako součásti poválečného světa. Na počátku průšvihů moderní civilizace stojí povinná školní docházka.


Břetislav Štorm: Rytíři, draci a poutníci

Břetislav Štorm (1907–1960) byl znám jako vynikající grafik, kreslíř, heraldik, architekt a znalec architektury, kulturní publicista a specialista na ochranu kulturních památek a péči o ně. Patřil k duchovně založeným autorům se zájmem o středověk, heraldiku a kulturní tradici. V celém svém životním působení byl ztělesnitelem řádu, klidu a rozvážného předávání kulturních hodnot z generace na generaci. Neprávem opomíjenou součástí jeho díla bylo jeho dílo beletristické, dosud z části skryté, z části roztroušené po drobných publikacích a časopisech doby předválečné, válečné a těsně poválečné. Jeho prózy Smrt rytíře Růže, Vladařství Růže, Soví hrad, Dobrý drak, Dobrý rytíř, Stará kapitula, Strašidla, Knížka o životě rytířském, Poutník a další tvoří celek mimořádné literární hodnoty. Přítomná kniha přináší jejich souborné vydání, doplněné stejně rozsáhlým souborem Štormových prací odborných (Liturgické umění, Úvod do heraldiky a další). Vybral, uspořádal a ediční poznámku napsal Jan Šulc.


Jan Zábrana: Havran

V rámci souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se souborné vydání Zábranových básní uzavírá. Edičně mimořádně náročný svazek shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1956, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní, nedokončenou sbírku Zeď vzpomínek, torzo monumentální básnické skladby Havran a jednotlivé dosud netištěné básně ze samého sklonku Zábranova života. Jde o stěžejní svazek poválečné české poezie. Knihu uspořádal, k vydání připravil a edičním komentářem doprovodil Jan Šulc. Vychází k 90. výročí narození Jana Zábrany.